Voda mě provází téměř od probuzení. Sklenice vody zažene malátnost a rychlá studená sprcha rozproudí krev a rozjasní den. Pokud jste to ještě nezkusili, stojí to za to. Z koupelny se chvíli ozývá výskot a ven pak vychází člověk plný radosti a elánu do života. Pokud necháte špunt ve vaně, máte rovnou to správné množství vody na ranní zalévání. Po obvyklých ranních procedurách naberu vodu do kanystru uřízlou PETkou a vyrážím. Čeká mě oblíbená ranní procházka. Vystoupím na Moravském náměstí a cestou kolem divadel se dívám po okolních stromech. A ony jakoby říkali: „Zalej mě!“ Vyberu si tedy takový, který zůstane ještě dlouho ve stínu, z batohu vyndám barel a za chvíli je hotovo. Podívám se naposledy na zalitý strom a popřeji mu hodně štěstí. Zbytek cesty mě těší pohled na stromy, které zaleji zase někdy příště. Přeji i vám ten skvělý pocit a snad se tam brzo potkáme.
