Často kladené otázky

Často se nám opakují dotazy a některé dotazy jsou velmi dobře položené. Rozhodli jsme se proto odpovědi na ně zveřejnit aby sloužily dalším návštěvníkům.

Ptáte se, odpovídáme.

Kdy a jak zalévat? @Michal Pokud zaléváte stromy před domem, je to nejlepší večer nebo brzo ráno, aby se měla voda čas vsáknout. Já obvykle beru 2 kbelíky vody nasbírané během dne a zalévám stromy v okolí. Pokud to jde, tak dál od kmene u hranice koruny, kde má strom kořeny pro sbírání povrchové vody. Ráno můžete vzít podle možností PETku nebo kanystr a zalévat stromy cestou do práce. Dává to smysl, pokud jsou ve stínu a ještě chvíli tam zůstanou nebo pokud mají u sebe místo kryté mulčem nebo vysokou trávou, jinak se voda vypaří a stromu nepomůže. U těch, které připravila Veřejná zeleň je to snadné. Dá se přijít kdykoliv a kanystr vylít do zalévacího místa, které poznáte podle štěpky. Odtud půjde voda rovnou ke kořenům nebo ji zachytí hydrogel a uvolní ji stromům postupně. Zalití pak prosím potvrďte v naší mapě. Kliknete na ikonku zalitého stromu a vyberete počet litrů. Jinak pěkné články o zalévání najdete třeba zde https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-spravne-zalevat-stromy nebo zde https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/travnik-si-se-suchem-nakonec-poradi-ale-stromy-zalit-musite-rika-zahradnice-hana-pollertova

Není to plýtvání vodou zalévat v období sucha? @Michal Zaléváme vhodnou odpadní vodou, která by jinak odtekla do kanalizace. Následující fotopříběhy ukazují pár možností, jak zachytávat vodu v koupelně, ve sprše i v kuchyni. Žádná voda navíc se tak nespotřebuje. Navíc lidé spoustu vody ušetří, protože si snadno uvědomí její hodnotu. Tipů na šetření vodou najdete spoustu třeba zde.

A není lepší zadržovat vodu v krajině? @Michal Každý nemůže budovat remízky nebo tůně. Ale každý může vodou šetřit a ještě zachycenou vodou zalévat stromy. Tak vlastně také zadržuje vodu v krajině a navíc ji dává cíleně vegetaci, která ji akutně potřebuje. Lidé ve městech tak mohou v rámci svých možností velmi efektivně pomoci.

Jak nejlépe začít? @Michal Myslíme si, že nejlepší je začít malými kroky a postupně přidávat další. Je to běh na dlouhou trať a nechceme přece přepálit začátek. Stromům nejvíce pomůže, když se to stane Vaším oblíbeným rituálem;-). Zde najdete článek s pár odkazy, který vám na začátku pomůže. Také jsme pro Vás nachystali týdenní program, kterému říkáme Výzva stromů. Začnete jednou PETkou a skončíte možná u několika kbelíků. Záleží na Vás.

Co znamenají barvy stromů v mapě? @Michal Podle barvy poznáte, jestli je potřeba strom zalít. Když je červený, tak určitě ano, když je zelený, tak to není potřeba. Barvu stromu určuje náš algoritmus, který vyvíjíme ve spolupráci s experty z Mendelovy univerzity. Zatím bere v potaz nedávné i historické srážky, vlhkost vzduchu, teplotu a velkou roli hraje i roční období. V zimě tak jsou prakticky všechny stromy zelené, protože vody příliš nepotřebují. V létě se budou barvy měnit podle srážek, teplot a velkou roli bude hrát i Vaše zalévání, které stromům může velmi pomoct. Jeho vliv ovšem závisí na velikosti stromu.

V aplikaci nemohu najít strom před svým domem. Kde berete data? @Marek Aktuálně disponujeme daty, která poskytla Veřejná zeleň města Brna a zapojené městské části, dále město Tišnov, České Budějovice a Litomyšl. O dalším rozšíření jednáme s dalšími městy a obcemi. Pokud máte zájem o rozšíření iniciativy i u Vás, zavolejte nebo napište na Váš úřad a řekněte jim o nás. A dejte nám vědět. Asi to chvíli potrvá, ale zalévat se dá i bez dat, tak si to mezitím užijte:-).

Kdy bude přidaná Praha, Olomouc, Ostrava, Plzeň... a moje město? @Marek Skvělá zpráva je, že Svaz měst a obcí ČR už vyzval všechny své členy (s asi 85% obyvatel ČR), aby se připojili k této iniciativě. Tak třeba se Vaše město zapojí už brzy. Zde je odkaz na FB stránky, kde najdete i kuchařku, jak se zapojit. Kromě Brna a Tišnova už máme v mapě České Budějovice a Litomyšl, Přihlášena jsou města Hrádek, Rožďalovice, Praha 8-Chabry a několik dalších měst a obcí. Pracujeme na přidání dat a jednáme se spoustou dalších.

Rádi bychom s vámi natočili krátký rozhovor. Jak vás kontaktovat @Michal Těší nás váš zájem, určitě nám napiště nejlépe na Facebooku nebo na e-mail zalejme@gmail.com a domluvíme podrobnosti.

Jak je vůbec možné, že stromy ve městech ješte žijí? @Michal Ve volné přírodě se obvykle předpokládá, že zdravý jedinec má kořeny stejného objemu jako je koruna stromu. To bohužel neplatí v městském prostředí, kde se musí prát s betony a zaklopení shora. Strom v takovém prostředí vyrůstá a dokáže se mu částečně přizpůsobit, nečekané změny ale mohou narušit křehkou rovnováhu a strom pak snadno uschne. To se teď velmi často stává. Proto je důležité podmínky průběžně sledovat a včas ho zalít. Tak do toho:-).

Jak vlastně stromy hospodaří s vodou? @Michal Strom vodu pošle tam, kde je to pro něj nejdůležitější. Pokud ho zalejete v suchém období, určitě příliš neporoste, ale aspoň zachrání kmen a kořeny. Pokud bude vody víc, tak i nízké větve a pokud jí bude dost, tak i ty vysoké. Když uschnou některé kořeny, odnesou to následně i větve a kmen, kde se ve dřevě nevratně poruší vodní sloupce a na ně navázané větve. Proto si strom přednostně chrání kořeny a vodu z místa zalití posílá přes kmen do ostatních kořenů, jak objevil tým dendrologů Mendelovy univerzity, který v současnosti na špičce tohoto oboru.

Jak v aplikaci poznám, které stromy mají zalévací místo nebo jsou ošetřeny hydrogelem? @Marek Zalévací místa značně zefektivňují zálivku. Aplikace zobrazuje takto ošetřené stromy jinou barvou, pokud je tato informace v datech vyplněna. V Brně se jedná o některé ulice v centru, na Kraví hoře a v aleji v Maloměřicích. A další přibývají.

Kolik stojí vývoj aplikace? @Marek Zatím to děláme ve volném čase a využíváme technologie, které jsou pro začátek zdarma, takže se to dá zvládnout. Michal se Zalejme ale už věnuje naplno, takže časem budeme muset řešit i peníze, ale zatím se tím nechceme zdržovat.

Opravdu má smysl, když stromy zaleji několika litry vody denně? @Michal Určitě ano. Zkusme si to spočítat! Průměrně v ČR naprší asi 50 litrů na metr čtvereční za měsíc. Pokud ale jen lehce sprchne, tak se ke stromu nic nedostane, protože všechno buď zůstane na listech nebo se rychle z povrchu vypaří. Pokud naopak přijde průtrž mračen, tak většina vody odteče do řek a stromu tak zůstane jen velmi málo. Dlouhých mírných dešťů je pomálu, takže počítejme s 20 litry na metr. Menší strom s průměrem koruny 2m a kořenů 4m tak měsíčně dostává z deště asi 200l vody, tedy asi 6.5 litrů denně. Strom navíc s vodou umí hospodařit a na přežití suchého období mu bude stačit i méně. Pokud by vůbec nepršelo, tak jediný člověk dokáže snadno takový strom zachránit.

Nebudou pak stromy přelité nebo rozmazlené? @Michal Přelité ani rozmazlené stromy určitě nebudou. O to se postará náš algoritmus, který na základě srážek a zalévání, ale i velikosti a druhu stromu,... bude zvýrazňovat ty stromy, které to opravdu potřebují. Na algoritmu spolupracujeme s odborníky z Mendelovy univerzity, kteří patří ke špičkám v oboru dendrologie a bioklimatologie. Do algoritmu zapracujeme co nejvíce vstupů, které budeme mít k dispozici a ty chybějící případně doplníme s Vaším přispěním ;-).

Proč bych měl zalévat zrovna já? @Marek Těch důvodů je spousta:-). Jednak je to skvělý tělocvik (já běhám 6 pater se 20 litry 2 až 3x denně:-), Můžete inspirovat ostatní, kteří Vám pak pomůžou a ještě ušetříte spoustu vody. A samozřejmě pomůžete svým stromům, které by jinak nejspíš uschly.

Jak lze přidat stromy do mapy? @Marek Zatím funkci na přidání stromu návštěvníkem nemáme. Do budoucna ji ale rozhodně plánujeme.

Potřebuje každý strom aby o něj někdo pečoval? Jak poznám, že zrovna tento strom potřebuje zalít? @Marek Čím větší sucho, tím těžší podmínky. Já když jdu po městě koukám do korun, pokud je vršek shozený nebo některé větve suche, strom je na tom hodně špatně. Jinak zavírá póry, nemá tolik listí a vodou šetří.

Líbí se mi vaše plakátky mohu je vytisknout a vyvěsit u nás? @Michal Skvěle, v sekci Ke stažení jsou k dispozici v několika variantách. Díky za vaše zapojení.

Co aplikace nabídne správcům zeleně? @Michal Zatím mohou potvrzovat zalití svých stromů a sledovat, které stromy už někdo zalévá. Do budoucna plánujeme funkce pro správce zeleně, které jim umožní sledovat nejen zalévání, ale také uživatelská hodnocení jejich stromů. Budou také moci zvýraznit stromy, kde je zálivka velmi potřeba a u jiných naopak zalévání zamezit, třeba protože se očekává jejich skácení.

Co když to někdo nebude zadávat podle pravdy? @Michal Věříme, že naprostá většina lidí se bude snažit stromům pomoct a tedy zadávat údaje správně. Přínosy tak budou jistě řádově vyšší, než negativa. Zvlášť, když na mnoha místech k uschnutí stromů stačí prostě nedělat nic.

V aplikaci jsou stromy které již byly pokáceny a naopak nové chybí. Můžete s tím něco udělat? @Michal Dobrý večer, data bohužel nejsou zcela aktuální. Není v našich silách s tím v krátkodobém horizontu něco udělat. Jak data, tak aplikace se budou postupně vylepšovat. Jde teď hlavně o osvětu a šíření myšlenky, tak zatím prosíme o shovívavost. Snad nikdo nebude zalévat suchý pařez;-).

Proč myslíte, že by se o městskou zeleň měli starat občané ve svém volném čase a za své peníze, když už to má někdo v kompetenci a tato péče je placena z rozpočtu města? @Michal Důvodů vidíme několik. První je ten, že se během pár let prakticky zhroutil fungující systém, kdy se Veřejná zeleň mohla starat jen o zalévání pár nových stromků a sem tam něco skácet. Najednou desítky procent (v Brně tisíce) stromů usychají a pokud by to mělo zalévat město, tak musí Veřejná zeleň přibrat stovky lidí prakticky přes noc. Bez pomoci veřejnosti to tedy nemají šanci zvládnout a tisíce stromů pravděpodobně uschnou. Druhý důvod je ten, že pokud lidé začnou zalévat stromy, tak časem začnou používat nasbíranou vodu a naučí se vodou šetřit. Z vlastní zkušenosti jsem přesvědčen o tom, že to tak dopadne. Zkuste to a uvidíte. Pak je to nic nestojí a nám všem to šetří vodní zdroje. Třetí důvod je, že tímto způsobem dochází k zadržování vody v krajině, a navíc ta voda pomůže tam, kde je nejvíc potřeba, tedy právě usychajícím stromům. A ještě jeden... Lidé se začnou víc zajímat a starat o své okolí. Věřím, že to pak povede k většímu zájmu i o město, krajinu, přírodu a Zemi. Myslím, že je nejvyšší čas.

Jak moc se musí zalévat stromy, když jeden odpaří desítky až stovky litrů denně (podle velikosti), to imho znamená, že se voda musí do toho stromu i dostat. Denní zálivka je ale mnohem menší, ne? Neschnou stromy stejně, i když je zalijeme, ale málo? @Michal Stát se to samozřejmě může z mnoha důvodů, zvlášť pokud jsi na to sám. Zapoj proto rodinu, přátele, sousedy i kolegy. Sdílej na sociálních sítích, vylep plakátky po okolí a hlavně zalévej. Až nás budou tisíce, tak dokážeme zachránit tisíce stromů, včetně těch největších. Pomocí aplikace pak budeme schopni nasměrovat lidi tak, aby to bylo efektivní. Jinak strom je dobrý hospodář a umí snížit odpar, když má vody málo. Na přežití mu pak stačí výrazně méně, než co dokáže běžně odpařit. Když navíc dáš mladému stromku 2 litry denně, tak dostane víc, než běžně získá z deště. Na přežití by mu to tedy mělo stačit.

Co když prší, nebudu za blázna? @Michal Jistěže budete, ale za ten pocit to občas stojí:-). Navíc zalévání se lépe vsákne, když je půda vlhká. A kdyby Vám to vadilo, tak nasbíranou vodou můžete například spláchnout záchod.