Často kladené otázky

Často se nám opakují dotazy a některé dotazy jsou velmi dobře položené. Rozhodli jsme se proto odpovědi na ně zveřejnit aby sloužili dalším návštěvníkům.

Ptáte se, odpovídáme.

Kdy a jak zalévat? @Michal Pokud zaléváte stromy před domem, je to nejlepší večer, aby se měla voda čas vsáknout. Já obvykle beru kbelíky vody nasbírané během dne a zalévám stromy v okolí. Pokud to jde, tak dál od kmene u hranice koruny. Ráno je pak lepší vzít podle možností PETku nebo kanystr a zalévat stromy cestou do práce. Dává to smysl, pokud jsou ve stínu a ještě chvíli tam zůstanou nebo pokud mají u sebe místo kryté mulčem nebo vysokou trávou, jinak se voda vypaří a stromu nepomůže. U těch, které připravila Veřejná zeleň je to snadné. Dá se přijít kdykoliv a kanystr vylít do zalévacího místa, které poznáte podle štěpky. Odtud půjde voda rovnou ke kořenům nebo ji zachytí hydrogel a uvolní ji stromům postupně. Zalití pak prosím potvrďte v naší mapě https://zalejme.cz/map. Kliknete na ikonku zalitého stromu a v bublině vyberete počet litrů. Jinak pěkné články o zalévání najdete třeba zde https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-spravne-zalevat-stromy nebo zde https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/travnik-si-se-suchem-nakonec-poradi-ale-stromy-zalit-musite-rika-zahradnice-hana-pollertova

A co zadržování vody v krajině? @Michal Když lidé budou vodou šetřit a ještě zachytávat použitelnou vodu na zalévání stromů, tak vlastně zadržují vodu v krajině a navíc ji dávají cíleně vegetaci, která ji akutně potřebuje. Lidé ve městech tak mohou velmi efektivně pomoci v rámci svých možností.

Z jake hloubky si ty stromy vlastne berou vlahu a jak je vubec mozny ze jeste zijou? @Michal Ve volné přírodě se obvykle předpokládá, že zdravý jedinec má kořeny stejného objemu jako je koruna stromu. To bohužel neplatí v městském prostředí, kde se musí prát s betony a zaklopení shora. Dalším velkým problémem je přehřívání.

Rádi bychom s vámi natočili krátký rozhovor. Jak vás kontaktovat @Michalk Těší nás váš zájem, určitě nám napiště nejlépe na Facebooku a domluvíme podrobnosti.

Jak v aplikaci poznám, které stromy jsou ošetřeny hydrogelem? @Marek Aktuálně aplikace zobrazuje všechna data jedním stylem. Je v našem plánu takovou funkci přidat. Jedná se zatím jen o ulice v centru - Rooseveltova, Za divadlem, Čápkova, Smetanova a pár stromů na Kraví hoře a v aleji v Maloměřicích

V aplikaci nemohu najít strom před svým domem. Kde berete data? @Marek Aktuálně disponujeme datovou sadou poskytnutou jako otevřena data magistrátem města Brna. Je to cca 18500 stromu. Tyto stromy spravuje převážně Veřejná zeleň města Brna. O dalším rozšíření dat jednáme s dalšími poskytovateli. Plánuje jednak zařadit všechna data městských částí, tak i celou republiku.

Kdy bude přidaná Praha, Olomouc, Ostrava, Plzeň... moje město? @Marek Aktuálně jsou v mapě pouze opendata Brno. Set je omezený. Jednáme s externím dodavatelem o přístupu do databáze, kde by mělo být přes milion stromu. Aktivitu jsme vykopli v Brně, protože zde pracujeme a žijeme, pro Brno máme použitelná data. Zalévat se samozřejmě dá i bez dat, stačí najít strom co to potřebuje kdekoli na světě. My jsme zvolili Brno, ale nebráníme se (a máme i nějaké náapady) jak tuto aktivitu rozšířit do dalších měst. Budeme potřebovat regionální koordinátory, například někoho kdo by byl ochotný jednat s obcemi.

Kolik stojí vývoj aplikace? @Marek Jsme dobrovolníci a děláme to ve volném čase, po večerech, při cestě ve vlaku a MHD.

Bylo by možné zanést jinou barvou nebo zvýraznit stromy které jsou připravené s hydrogelem a ty, které zalití opravdu potřebují? @Michal Něco podobného máme rozhodně v plánu, Uvažujeme, jak to přesně realizovat. Bude nejdříve potřeba ručně identifikovat stromy, které to potřebují, což by časem mělo být součástí aplikace. Tyto stromy by pak byly barevně zvýrazněny.

Jak dlouho trval vývoj aplikace. @Marek Základ webových stránek vznikl asi za dva večery. Mapa a data za další dva večery. Hodně času zabírá komunikace na FB.

Jak lze přidat stromy do mapy? @Marek Zatím funkci na přidání stromu návštěvníkem nemáme. Do budoucna (nemáme datum) zvažujeme rozšířit databázi o import dat z openstreetmap - to by byla možnost pro běžné osoby upravovat data. Další datová sada je plánovaná z údajů městských částí z Brna, k těm se snad dostaneme na podzim 2019.

Potřebuje každý strom aby o něj někdo pečoval? Jak poznám, že zrovna tento strom potřebuje zalít? @Marek Čím větší sucho, tím těžší podmínky. Já když jdu po městě koukám do korun, pokud je vršek shozený nebo některé větve suche, strom je na tom hodně špatně. Jinak zavírá póry, nemá tolik listí a vodou šetří.

Líbí se mi vaše plakátky mohu je vytisknout a vyvěsit u nás? @Michal Skvěle, v sekci Ke stažení jsou k dispozici v několika variantách. Díky za vaše zapojení.

V aplikaci jsou stromy které již byly pokáceny a naopak nové chybí. Můžete s tím něco udělat? @Michal Dobrý večer, data bohužel nejsou zcela aktuální. Není v našich silách s tím v krátkodobíém horizontu něco udělat. Tak snad nikdo nebude zalévat suchý pařez.

Proč myslíte, že by se o městskou zeleň měli starat občané ve svém volném čase a za své peníze, když už to má někdo v kompetenci a tato péče je placena z rozpočtu města? @Michal Důvodů vidíme několik. První je ten, že se během pár let prakticky zhroutil fungující systém, kdy se Veřejná zeleň mohla starat jen o zalévání pár nových stromků a sem tam něco skácet. Najednou desítky procent (v Brně tisíce) stromů usychají a pokud by to mělo zalévat město, tak musí Veřejná zeleň přibrat stovky lidí prakticky řes noc. Bez pomoci veřejnosti to tedy nemají šanci zvládnout a tisíce stromů pravděpodobně uschnou. Druhý důvod je ten, že pokud lidé začnou zalévat stromy, tak časem začnou používat použitou vodu a naučí se vodou šetřit. Z vlastní zkušenosti jsem přesvědčen o tom, že to tak dopadne. Zkuste to a uvidíte. Pak je to nic nestojí a nám všem to šetří vodní zdroje. Třetí důvod je, že tímto způsobem dochází k zadržování vody v krajině, a navíc ta voda pomůže tam, kde je nejvíc potřeba, tedy právě usychajícím stromům. A ještě jeden... Lidé se začnou víc zajímat a starat o své okolí. Věřím, že to pak povede k většímu zájmu i o město, krajinu, přírodu a Zemi. Myslím, že je nejvyšší čas.

Jak moc se musí zalévat stromy, když jeden odpaří desítky až stovky litrů denně (podle velikosti), to imho znamená, že se voda musí do toho stromů i dostat. Denní zálivka je ale mnohem menší, ne? Neschnou stromy stejně, i když je zalijeme, ale málo? @Michal Stát se to samozřejmě může z mnoha důvodů, zvlášť pokud jsi na to sám. Zapoj proto rodinu, přátele, sousedy i kolegy. Sdílej na sociálních sítích, vylep plakátky po okolí a hlavně zalévej. Až nás budou tisíce, tak dokážeme zachránit tisíce stromů, včetně těch největších. Pomocí aplikace pak budeme schopni nasměrovat lidi tak, aby to bylo efektivní. Jinak strom je dobrý hospodář a umí snížit odpar, když má vody málo. Na přežití mu pak stačí míň, než, co dokáže běžně odpařit. Když navíc dáš mladému stromku 2 litry denně, tak dostane víc, než běžně získá z deště. Na přežití by mu to tedy mělo stačit.

Co když prší, nebudu za blázna? @Michal Jistěže budete, ale pokles půdní vlhkosti je takový, že stromům i tak pomůžete. On se malý deštík moc neprojeví. Totiž 1 mm srážek znamená jen 1litr na metr čtvereční. Když navíc část vody zůstane na listí nebo se odpaří, stromu zbyde velmi málo. Pak i pár litrů denně ke kořenům může mít velký význam